PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Cieszyn, Český Těšín - "městská trasa [ Turistická trasa ]

TRASA JE ZNAČENA ČERVENOU BARVOU:

RYNEK Cieszyn(Náměstí - začátek trasy u radnice) - ul. GŁĘBOKA - WZGÓRZE ZAMKOWE (Zámecký vrch) - ul. ZAMKOWA - MOST "PRZYJAŹNI” (most "Družby” - hraniční přechod) ul. HLAVNÍ - ul. VRCHLICKÉHO - ul. MASARYKOVY SADY - ul. SOKOLA TŮMY - ul. HLAVNÍ - ul. ODBOJE - NÁMĚSTÍ ČSA - ul. ŠTEFÁNIKOVA - ul. NÁDRAŽNÍ - ul. TYRŠOVA - ul. OSTRAVSKÁ - ul. SOKOLOVSKÁ - ul. LIDICKÁ - ul. ROZVOJOVÁ - ul. GYMNAZIJNÍ - ul. DIVADELNÍ - ul. FRÝDECKÁ - ul. NÁDRAŽNÍ - ul. STŘELNIČNÍ - ul. DUKELSKÁ - ul. STŘELNIČNÍ - MOST "SVOBODY (most "WOLNOŚCI” - hraniční přechod) - Al. J. ŁYSKA - ul. PRZYKOPA - ul. SCHODOWA - ul. B. LIMANOWSKIEGO - pl. J. SŁOWACKIEGO - pl. WOLNOŚCI - ul. P. STALMACHA - ul. KS. I. ŚWIEŻEGO a zpět - ul. P. STALMACHA - pl. ks. J. PONIATOWSKIEGO - ul. GÓRNA - chodník vedle kostela - pl. KOŚCIELNY - ul. BIELSKA a zpět - ul. WYŻSZA BRAMA - GÓRNY RYNEK - ul. GARNCARSKA a zpět - ul. J. KOCHANOWSKIEGO - pl. KS. J. LONDZINA - ul. J. MICHEJDY - ul. ZAMKOWA - ul. LIBURNIA - ul. ZAMKOWA - ul. STROMA - pl. TEATRALNY (nebo ul. MICHEJDY - ul. KLUCKIEGO - ul. MENNICZA - pl. TEATRALNY) - ul. FREDRY - STARY TARG - ul. MENNICZA - ul. BÓŻNICZA - ul. MENNICZA - RYNEK (Náměstí) - ul. KS. L. SZERSZNIKA - ul. SZEROKA - ul. T. REGERA - ul. SREBRNA - ul. NOWE MIASTO - ul. ŚRUTARSKA a zpět - ul. TRZECH BRACI - ul. SEJMOWA - pl. DOMINIKAŃSKI - ul. RATUSZOWA - RYNEK (Náměstí - konec trasy u sochy sv. Floriána).
Délka trasy - 19,5 km

POPIS PAMÁTEK:

1. Rynek 1 - Náměstí. Městská radnice se nachází v jižní části náměstí. Pozdně gotická budova vznikla z přestavby dvou domů těšínského knížete Kazimíra II., který je daroval městu v r. 1496. Mnohokrát byla přestavěna. Z období renesance se dochovala síň s křížovou klenbou na kamenném sloupě. Dnešní podobu radnice získala ve 40. letech 19. stol. podle projektu známého vídeňského architekta Kornhäusla a stavitele Kmenta. V r. 1906 k radnici byl připojen dům bývalého obvodního soudu (Rynek 2) a soudní sál se změnil na zasedací síň městské rady. Bohatě zdobené dřevěné obložení stěn z r. 1914, doplněno erby těšínské šlechty a cechovními znaky se dochovalo dodnes.

2. ul. Głęboka 15 - Budova Městské knihovny (dříve "Německý dům") z konce 19. stol., ve slohu holandské novorenesance, s bohatým zdobením v horní časti průčelí a zajímavými interiéry: síň s polychromií, štuková výzdoba schodiště a stropů a především tzv. zednářské lóže - ve skutečnosti to bylo sídlo spolku Šlarafie. Lóže se nachází ve sklepních prostorách.

3. ul. Głęboka 17-19-21 - Domy s podloubím z přelomu 18. a 19. stol., přestavěné (tzv. malé lauby), příklad dřívější zástavby města .

4. Góra Zamkowa - Zámecký vrch byl osídlen už kolem 5. stol. př.n.l. Hradiště, které bylo založeno v 9. stol. se stalo již před r. 1155 sídlem kastelánie a v r. 1290 sídlem těšínského knížete. Ve 14. stol. byl postaven nádherný gotický hrad: v horní části se nacházely obytné knížecí budovy. Ty byly opevněny hradbami s baštami a věží. Na nádvoří je zděná rotunda. V dolní části se nacházely hospodářské budovy, byty pro služebnictvo, sklepy s podzemními chodbami, bašty a padací most. Pád knížecího sídla způsobila třicetiletá válka a vymření rodu těšínských Piastovců. Těšínské knížectví získali Habsburkové a v r. 1840. Zámecký vrch byl zcela přestavěn v klasicistním slohu podle návrhů architekta J. Kornhäusla. Na zbytku dolního hradu byl postaven Lovecký zámeček jako letní sídlo a vrch byl přeměněn na park. Na něm stojí jako památka na období zašlé slávy gotická Piastovská věž a rotunda sv. Mikuláše. Na zřícenině obranné věže byly v r. 1914 vybudovány "umělé ruiny", věž má dnes svůj původní vzhled ze 13. stol.

5. Lovecký zámeček (rezidence Habsburků) - vznikl v 19. stol. na zbytku hradeb gotického hradu a byl postaven v klasicistním slohu. V zámečku se nacházely reprezentativní arciknížecí místnosti a kanceláře Těšínské komory. Od r. 1947 je zde sídlo Hudební školy, ve které se učili mj. Stanisław Hadyna, Karol Stryja, Jan Sztwiernia. Vedle se nacházela oranžérie, ve které koncertoval i Franz Liszt. Na okraji zámeckého nádvoří se nachází památník Jana Kubisze - významného pedagoga, učitele a básníka.

6. Rotunda sv. Mikuláše - nejstarší a nejcennější památka na Těšínsku. Vznikla v 1. pol. 11. stol. v románském slohu. V její blízkostí se nacházelo palatium - obydlí pro velitele hradiska. Celá staletí byla hradní kaplí, rovněž plnila funkci střediska a jako jediná zděná budova rovněž v době válek měla funkci obrannou. Vedle ní se asi nacházel nejstarší těšínský hřbitov. Přebudována v době klasicistických úprav Zámeckého vrchu, v r. 1955 jí byla navrácena původní podoba.

7. Piastovská věž - je nazvána podle piastovských orlic, které jsou umístěny na nárožích jejího zakončení. Je pozůstatkem gotického hradu ze 14. stol.; vysoká 29 m a je z ní překrásný rozhled na celý Těšín a okolí.

8. Věž poslední obrany jinak zvaná "stará věž" - Postavena asi ve 13. stol., patřila k celému středověkému obrannému systému horního zámku. Přestavěna byla v 15. a 16 stol. Na jejich troskách byly v r. 1914 postavené tzv. umělé ruiny. Během archeologických výzkumů v r. 1993 a 2000 byl odkryt její původní vzhled.

9. Most "Družby" - Hraniční přechod po němž se přechází z Polska do ČR. První most zde byl postaven pravděpodobně již ve 14. století (v místě brodu přes Olzu) a až do konce 18. století tu stávala Vodní brána. Po roce 1781 byl postaven most zděný a v roce 1891 byl na stejném místě vystavěn železný most s příbradovými nosníky, který byl později přestavěn. V letech 1920-38 byl hlavním hraničním mostem a 10 let přes něj vedla trasa městské tramvaje. Nynější železobetonový most Družby z roku 1953 spojuje ulici Zamkovou v Cieszyně s ulicí Hlavní v Českém Těšíně.

10. ul. Hlavní Třída 1 - Těšínská tiskárna. První tiskárna byla založena v roce 1806 tiskařem Fabiánem Beinhauerem. Za zakladatele tiskařské tradice v Těšíně je však považován Tomáš Prochaska narozený 21. 12. 1771 v Praze. Budova dnešní těšínské tiskárny byla postavena z iniciativy Karla Prochasky v letech 1886-88, stávající podobu však získala rekonstrukcemi v letech 1892, 1906 a 1910.

11. ul. Hlavní Třída 3 - Výstavní síň a galerie Muzea Těšínska, je zde instalována výstava "Obrázky z minulosti Těšínského Slezska", která seznámí návštěvníky s historií regionu, lidovou kulturou, řemesly a zemědělstvím. V expozici jsou vystaveny např. těšínské stříbrné krojové šperky, pušky "těšínky", těšínské mince, lidový nábytek a textil, sakrální plastiky...). Součástí výstavy je představení projektu výstavby archeoparku na území hradiska v Chotěbuzi-Podoboře.

12. Masarykovy sady - původně Albrechtovy aleje, založené na počátku 19. století arcivévodou Albrechtem Sasko-těšínským. Sadbovou úpravu vysazením kaštanů, lip a akátů provedl v roce 1813 lesmistr Dünbier. Sady získaly dnešní název na památku dvoudenní návštěvy našeho 1. prezidenta T. G. Masaryka v Českém Těšíně v roce 1930.

13. Budova finančního úřadu Masarykovy sady 8 - původně postavený pro úředníky Těšínské komory v polovině 19. století. V letech 1921-1935 zde bylo umístěno první České reformní reálné gymnázium Slezské matice osvěty lidové v Českém Těšíně. Od roku 1939 do roku 1945, zde sídlilo gestapo, což připomíná pamětní deska se symbolickou postavou muže drceného mezi balvany. Kovová pamětní deska byla odhalena u příležitosti oslav 25. výročí osvobození Č. Těšína dne 3. května 1970. Jejím autorem je akademický sochař Štěpán Mikula.

14. Dům čp. 18 Masarykovy sady 18- Z období výstavby se až do dnešních dnů zachoval prokazatelně nejstarší dům na území města, který stojí v Masarykových sadech č.18. Je to empirová stavba z roku 1836. Tento letopočet je zachován v kovovém reliéfu nad vchodovými dveřmi. K tomuto domu se váže lidová pověst o českotešínském "doktoru Faustovi", podle níž zde kdysi bydlel kupec, vyrábějící své výrobky v zakouřené místnosti s velkým otevřeným ohništěm.

15. Římskokatolický farní kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova Masarykovy sady 24, - byl postaven roku 1894 v novogotickém slohu podle návrhu vídeňského architekta Ludvíka Satzkého. Jedná se o trojlodní stavbu s transeptem, jenž tvoří s hlavní lodí a kněžištěm kříž.Charakteristickými znaky kostela jsou především lomený portál (orámování otvoru dveří) a rozeta (ornamentální prvek vyvozený ze symetricky stylizovaného květu růže), rovněž nízká východní věž a vyšší západní se zvonicí a hodinami. Interiér zhotovila známá řezbářská firma Stufflesser ze Sv. Ulrichu v Rakousku.

16. Socha sv. Jana Nepomuckého - Jedná se o barokní polychromovanou pískovcovou sochu v životní velikosti z konce 18. století, která je umístěna na třímetrovém podstavci a představuje světce se svatozáří držícího v rukou kříž a na pravém předloktí palmovou ratolest.

17. Pomník obětem 1 světové války. Byl slavnostně odhalen 14. září 1930. Iniciativa vzešla z řad německého spolku veteránů Kriegerverein. Návrh pomníku vypracovala sochařka Helena Scholz-Železný. Původně byl žulový, složený ze střední části s bronzovým reliéfem truchlícího vojáka a dvou přilehlých kašen. Bylo na něm vytesáno přes 400 jmen padlých v 1. světové válce. Po osvobození v roce 1945 byly kovové plastiky odstraněny, ve střední části byl umístěn kamenný kříž a jména padlých byla odstraněna otesáním. Poslední rekonstrukci provedl koncem roku 2000 Martin Kuchař. Na památníku se tak opět ocitla kovová plastika.

18. Dělnický dům Masarykovy sady 15 - Název získal 1. října 1909, tehdy přešel do vlastnictví těšínské sociálně demokratické organizace. Byl otevřen 5. června 1910. Dvoupatrový dům je z červené cihly, v němž je dnes restaurace s galerií Na Saské Kupě, jinak je domem obytným. Na budově je umístěna dvojjazyčná pamětní deska.

19. Budova Obchodní akademie Č.T. a ZŠ Masarykovy sady Masarykovy Sady 12 - Výstavbou byla pověřena firma Fulda z Č. Těšína, vnitřek stavby byl vyzdoben nástěnnými malbami těšínského malíře Alexandra Drobika. Slavnostní předání školy se uskutečnilo 12. října 1924. Jedná se o třípatrovou budovu o dvou vchodech, na které je umístěno sousoší přátelství od J. Sladkého a G. Kafky z Č. Těšína.

20. Základní umělecká škola Pavla Kalety- ul. Sokola Tůmy 10. Byla postavena roku 1882 jako německá čtyřtřídní obecná škola. Byla to první školní budovu na území dnešního Českého Těšína. Do roku 1929 zde sídlil okresní úřad a soud. V roce 1945 zde byla umístěna Základní umělecká škola.

21. Muzeum Těšínska Hlavní Třída 15, - Muzeum je orientováno na českou část Těšínského Slezska a je pro město Český Těšín a celý region důležitou kulturně-společenskou institucí. Sbírkový fond patří pozoruhodným sbírkám v České republice. Muzeum vlastní zejména unikátní sbírkový fond z oblasti etnografie (zemědělství, řemeslo, kroje, textil, stříbrné šperky, lidový nábytek, lidové umění atd.), uměleckého řemesla, historie, botaniky a mineralogie. V muzejní knihovně Silesia je soustředěn velký knižní fond včetně souboru Tranoscií těšínského rodáka Jiřího Třanovského (1592-1637). Novoklasická budova muzea pochází z roku 1884-85 (stavitel A. Jedek) a v současné době je v rekonstrukci. V náhradních prostorách, v1. patře blízké budovy nad restaurací Hubert - rovněž na levé straně Hlavní tř., je instalována výstava "Obrázky z minulosti Těšínského Slezska", která seznámí návštěvníky s historií regionu, lidovou kulturou, řemesly a zemědělstvím. V expozici jsou vystaveny např. těšínské stříbrné krojové šperky, pušky "těšínky", těšínské mince, lidový nábytek a textil, sakrální plastiky...). Součástí výstavy je představení projektu výstavby archeoparku na území hradiska v Chotěbuzi-Podoboře. Pobočkou Muzea Těšínska je Regionální informační centrum, které zajišťuje komplexní služby v oblasti cestovního ruchu.

22. Dům s nápisem M. L. May - jedna z mála dochovaných židovských památek na území Českého Těšína. V domě Mosese Löbla Maye, který byl určitou dobu představeným ortodoxního spolku Šomre šabos, byla na krátkou dobu náboženská škola.

23. Náměstí Čs. armády - Dominantou je radnice, postavená roku 1928 na pozemku, které město získalo darem od paní Tetlové. Její domek stál uprostřed náměstí až do roku 1932. Vnitřní zařízení budovy bylo dokončeno 1. února 1929. Stavbu realizovala podle projektu ostravského arch. Viléma Richtra v novorenesančním slohu firma Fulda. Jejím charakteristickým znakem je především obloučkový štít s hodinami. Na průčelí radnice je umístěna pamětní deska Jiřího Třanovského, která je zdobena reliéfy erbů Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Tato deska je dílem O. Eckerta a nese nápis "Jiří Třanovský, slavný český pěvec duchovní, jehož Cithara sanctorum z roku 1636 se stala zdrojem duchovní a národní síly a symbolem jednoty československé, narodil se roku 1592 v Těšíně, působil v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku." Stejné desky jsou umístěny v Praze na staré škole u sv. Mikuláše a v Liptovském Mikuláši, kde roku 1637 zemřel.

24. Budova nynější ČSOB, Nádražní 4 - byla jako sídlo pobočky Centrální banky německých spořitelen. V roce 1931 objekt koupila Slezská lidová banka, poté zde byla umístěna pobočka cestovní kanceláře Čedok. Od roku 1994 je tato budova opět bankovním domem.

25. Pamětní deska obětem fašismu, Autobusové nádraží - Na počátku okupace byly v bývalých továrních halách několikrát formovány transporty do koncentračních táborů. Tuto událost připomíná pamětní deska, která zde byla odhalena 28. října 1968.

26. Budova městské polikliniky- Byla postavena v roce 1931 jako sídlo nemocenské pojišťovny. Plány vypracoval V. Barvíř z Českého Těšína a stavbu provedla firma V. Nekvasila. Nyní je zde umístěno pracoviště Nemocnice a.s., poliklinika a sídlo VZP.

27. Komenského sady - Byly založeny krátce po výstavbě okolních budov. Záštitu převzal Městský okrašlovací spolek. V parčíku byla také zasazena "Lípa esperantistů" a umístěno několik bludných balvanů z okolí Českého Těšína, které dokumentují nejjižnější hranice severského zalednění v době mladších čtvrtohor (zhruba od 8000 let př.n.l.). Původně se zde nacházelo bojové letadlo IL. 10 z 2. světové války, které bylo později přemístěno k památníku Těšínského divadla.

28. Budova Střední zemědělské školy, Tyršova 2 - Budova byla předána do užívání v roce 1929 pro potřeby tehdejšího okresního úřadu, který původně sídlil ve staré školní budově na ul. Sokola Tůmy. Sídlo zde měl také okresní soud, prokuratura, notariát, vězení a četnická stanice. Při celostátní reorganizaci územně-administrativního systému v roce 1960 ztratil Český Těšín statut okresního města a do uvolněných prostor na ulici Tyršové byla umístěna zemědělská škola.

29. Těšínské divadlo, Ostravská 67 - zahájilo svou činnost 6. října 1945 v sále na Střelnici (dnešní Kulturní a společenské středisko "Střelnice") premiérou Vrchlického hry Noc na Karlštejně. V roce 1946 přeneslo své sídlo do hotelu Piast. V roce 1961 se pak přestěhovalo do nové budovy na Ostravské ul. Od začátku se profilovalo jako divadlo repertoárové pro všechny věkové skupiny a jako divadlo zájezdové. Od roku 1948 bylo divadlem státním a jeho provozovatelem byl střídavě MěstNV, KNV a ONV. V roce 1951 zde byla zřízena polská scéna. Je to jediné stálé polské profesionální divadlo mimo území Polska. Od roku 1990 je spoluorganizátorem Mezinárodního divadelního festivalu "Na Hranici".V budově divadla sídlí i městská knihovna, rovněž hvězdárna KaSS. Před budovou je umístěn mramorový čtverec s nápisem "Lípa československo-polského přátelství - Drzewo przyjazni czechoslowacko-polskiej. Byla zasazena u příležitosti oslav 1000. výročí polského státu 14. května 1966". V budově Těšínského divadla sídlí Městská knihovna Český Těšín.

30. Nemocnici a.s. Český Těšín, Ostravská 73 - Základní kámen pro její výstavbu byl položen 1. října 1930, a to za významného přispění Společnosti pro vybudování nemocnice, která byla založena již o sedm let dříve.Hlavním projektantem se stal ing. arch. Kraus z Českého Těšína. Na její výstavbě se podílelo několik stavebních firem. K slavnostnímu otevření nemocnice došlo 5. června 1937. Zprovoznění nemocnice vyřešilo dřívější špatnou situaci, kdy se museli pacienti z Českého Těšína umísťovat do léčebných zařízení v Cieszyně, Jablunkově a Orlové.

31. Kostel českobratrské církve evangelické a.v. - na náměstí Dr. Martina Luthera. Jedná se o jednu z dominant městské části Rozvoj, jejíž silueta připomíná románskou baziliku. Kostel evangelického sboru a.v. ČCE byl postaven v roce 1927 podle návrhu architektů Koziela a Schöna z Bielska. Výstavbu realizovala firma E. Fulda z Č. Těšína. Farní budovu vystavěla o 4 roky později českotěšínská firma R. Lewak.

32. Budova gymnázia, ul. Frýdecká 30 - Stavbou byl pověřen jeden ze zakladatelů české moderní architektury Jaroslav Fragner. Stavební práce byly zadány firmě Václav Nekvasil. z Č. Těšína. Základní kámen byl položen 26. června 1932. Českotěšínské reálné gymnázium bylo slavnostně otevřeno za tři roky od položení základního kamene, a to 23. června 1935. Jedná se o čtyřpodlažní budovu s rovnou střechou a pravidelnou půdorysnou dispozicí, která je zahrnuta do seznamu funkcionalistických kulturních památek. Hlavní průčelí je členěno pravidelnými okenními pásy.

33. Modlitebna Církve bratrské, Frýdecká 28 - Byla postavena roku 1929 podle návrhu arch. E. Davida a stavbu provedla ostravská firma Ing. Ženatý.

34. Nádražní budovy ČD, Nádražní 2,- která pochází z roku 1889, tehdy nahradila původní nádražní budovu z roku 1871 v blízkosti Jablunkovské ulice. Její vznik úzce souvisel se stavbou spojky Bohumín-Těšín z roku 1869, pozdější spojka směřovala na Žilinu a Frýdek. Dnešní těšínský železniční uzel spojuje tah Praha-Košice s přípojnými tratěmi do Ostravy, Frýdku-Místku a přes Cieszyn do města Bielsko-Biała v Polsku. V letech 2001-2002 byla nádražní budova rekonstruována a upravena do své původní podoby, jež se dochovala díky dobovým pohlednicím a fotografiím.

35. Budova České pošty, ul. Nádražní 1 - Jelikož po rozdělení města zůstala poštovní budova na polské straně, bylo nutné, aby tehdejší Československá poštovní správa nechala postavit budovu novou. Vypracováním projektu byl pověřen Ing. Zdražil z Prahy a stavbu provedla firma arch. J. Dvořáka ze Slezské Ostravy. Provoz v nové poštovní budově byl zahájen na sklonku roku 1931. Původní součástí poštovní budovy byly i garáže, které dnes již neexistují, na jejich místě je vybudován podchod.

36. Hotel Piast, ul. Nádražní 18 - byl slavnostně otevřen 19 prosince 1931. Realizací projektu byl pověřen arch. Edward David. Sídlily zde polské instituce a spolky, byla zde restaurace, kavárna a hotel Polonia. Od roku 1946 až do zprovoznění vlastní budovy na Ostravské ul. zde sídlilo Těšínské divadlo. Mezi charakteristické znaky budovy patří především kanelované pilastry (svislé architektonické části mírně vystupující z líce stěny), které jsou spojeny balkony.

37. Těšínská plynárna, ul. Střelniční 13 - jediné zařízení, které po rozdělení města zůstalo celé na území Českého Těšína. Plynárna byla postavena na základě rozhodnutí městské rady Těšína 29. srpna 1881. Hlavním důvodem její výstavby byla nutnost zlepšit veřejné osvětlení v Těšíně. Stavba byla provedena podle plánů Ing. B. Kühnla. Provoz byl zahájen 30. října 1882. Ještě několik let po rozdělení byl dodáván svítiplyn i do Cieszyna jako protihodnota za elektrický proud z tamní elektrárny.

38. Kostel Slezské církve evangelické "Na Nivách", ul. Na Nivách 6, - Byl postaven v roce 1932 podle návrhů arch. E. Davida, který se zde pokusil o nenásilnou modernizaci některých prvků gotického slohu. Stavbu realizovala firma Pluskal a Riedel z Č. Těšína, hlavní oltář zhotovil řezbář Henryk Nytra z Dolních Bludovic.

39. Základní škola a Gymnázium s polským jazykem vyučovacím, ul. Střelniční 22 v Č. Těšíně (arch. E.David, r. 1925, 1957). Na budově Základní školy je sgrafito významného ak. sochaře F. Świdra (1957).

40. Kulturní a společenské středisko "Střelnice" (KaSS), ul. Střelniční 1, - zastřešuje činnost zájmových kroužků a souborů folklorních, pěveckých, divadelních a tanečních. Také zajišťuje činnost Kruhu přátel hudby a Klubu přátel výtvarného umění. Je organizátorem významných mezinárodních akcí, jako jsou: přehlídka českých filmů "Kino na Hranici", Mezinárodní divadelní festival "Na Hranici", "Svátek tří bratří", "Poklady z těšínské truhly", "Mezinárodní dekáda varhanní, komorní hudby a sborového zpěvu", "Dávná hudba v Těšíně" a Těšínský jazzový podzim. Budovu zřídila těšínská Střelecká společnost podle návrhu Theodora Herzmanského. Stavba pochází z roku 1882, roku 1950 byla adaptována. Je obdélného půdorysu s jednopatrovým rizalitem (část architektury vystupující po celé výšce z průčelí budovy), který je zastřešený kopulí krytou plechem. Jinak je budova zastřešena sedlovou valbovou střechou a po ukončení probíhající rekonstrukce na ní bude opět umístěna bronzová deska s dvojjazyčným nápisem o její historii od Gustava Nowaka.

41. Most Svobody - V roce 1903 byl postaven u příležitosti 55. výročí císaře Františka Josefa I. most přes Olzu s názvem Jubilejní most císaře Františka Josefa I., byl po roce 1918 přejmenován na most U Střelnice, dnes nese název most Svobody. V roce 1939 se ustupující polské vojsko pokusilo most zničit, ale úplné vysazení mostu se nepodařilo. Později ho i Němci jen částečně zničili, jeden pilíř se stal základem nové mostní konstrukce. Tok řeky nebyl dostatečně regulován a most ohrožovaly časté jarní a podzimní povodně, což mělo za následek, že v roce 1970 povodeň most zničila. Zahynulo pět polských hasičů, kteří v té době na mostě hlídkovali. Jejich těla se nikdy nenašla. Na zdi celnice z polské strany je pamětní deska věnována jejich památce. Nynější most byl vybudován v roce 1974. Po tomto mostě můžete dál pokračovat po společné městské trase, která Vás zavede do centra města Cieszyna.

42. ul. Przykopa 18 - budova bývalého středověkého mlýna s hydrotechnickým vybavením, úpraven pro potřeby továrny "Juvenia".

43. ul. Przykopa - komplex památek z 18. a 19 stol. s četnými můstky přes Mlýnku je nazýván "Těšínské Benátky"; patřil kdysi řemeslníkům: koželuhům, tkalcům, soukeníkům, jirchářům a kovářům, kteří využívali vodu ke své práci.

44. ul. Pokoju 1 - Budova bývalé Tiskárny dědictví blah. Jana Sarkandra postavena v r. 1929, od r. 1949 sídlo Těšínské nakladatelské tiskárny.

45. ul. B. Limanowskiego 9 - Budova bývalé vojenské nemocnice, barokní stavba z přel. 18. a 19. stol.

46. ul. J. Słowackiego 2 - Budova 1. LO (Všeobecně vzdělávací lyceum - gymnázium) A. Osuchovského, klasicistní budova, postavena v 1909, do 1. světové války sídlo německé Obecné a měšťanské školy, zde během války sídlil štáb vrchního velení rakouské armády, od r. 1922 Matiční gymnázium, po 2. světové válce Bezpečnostní úřad, od r. 1946 Gymnázium a později Lyceum. Před budovou se nachází pomník Pawła Stalmacha od Jana Hermy z r. 1988.

47. pl. Wolności 7 - Budova 2. LO (Všeobecně vzdělávací lyceum - gymnázium) M. Kopernika a Základní škola č. 4, postavena v r. 1879 v neorenesančním slohu, původně dívčí německá obecná a měšťanská škola, během 1. světové války kasárna roty malariků (uzdravených). Před školou pomník s orlicí od Jana Hermy z r. 1988.

48. pl. Wolności 5 - Budova, která vznikla v r. 1905 jako sídlo evangelického internátu pro děvčata. Před stavbou pomník obětem fašismu od Jana Hermy z r. 1965. Dříve byl zde pomník Franze Schuberta.

49. ul. P. Stalmacha 14 - činžovní dům v klasicistním slohu. Sídlo Hlavního výboru Matice Těšínska. Matice školská pro Těšínské knížectví vznikla v r. 1885 z iniciativy Pawła Stalmacha. Organizovala především polské školství, po vzniku samostatnosti podněcovala a organizovala kulturní činnost. Dnes popularizuje znalost o regionu, zabývá se také vydavatelskou činností.

50. ul. ks. I. Świeżego 6 - Eklektický dům z r. 1907, sídlo první polské obecné a od r. 1909 také polské soukromé měšťanské školy, ve které byl ředitelem před 1. světovou válkou Hieronim Przepiliński, zakladatel chlapeckého a dívčího skautského oddílu.

51. ul. P. Stalmacha 34 - Eklektický dům s bohatou výzdobou, vystavěn Adolfem Matterou ve 2. pol. 19. stol., od r. 1895 sídlo polského gymnázia Matice školské pro Těšínské knížectví, v meziválečném období obchodní škola.

52. pl. J. Poniatowskiego 9 - Eklektický dům, který vznikl ke konci 19. stol., do r. 1918 zde sídlilo velitelství rakouské posádky a pak velitelství 4. pluku horských střelců. Na budově se nacházejí pamětní desky. Ve výklenku pod nejnižší tabulí jsou umístěny urny se země z bitevních polí 2. světové války (r. 1991) a polského pohřebiště v Miednoje (r. 1992). Neúplná listina obětí táborů v Kozielsku, Ostaszkově a Starobielsku zahrnuje 126 jmen obyvatel Těšínska.

53. pl. Kościelny - Evangelický kostel zasvěcený Boží Milosti - pozdně barokní, vystavěn v letech 1709 až 1722 (věž 1750) na základě dohody z Altranstadtu jako jeden ze šesti tzv. "Milostných kostelů". Je to empírová bazilika se třemi podlažími ochozu, s půdorysem kříže. Hudební chór je dvoupodlažní s velmi cennými pozdněbarokními varhany, které se využívají dodnes ke koncertům. V kostele je 3,5 tis. míst k sezení a pojme až 6 tis. věřících. Je sídlem historické knihovny, která vznikla ve 2. pol. 18. stol. zásluhou F. Bludowského a B. Tschammera. S kostelem sousedí starý hřbitov, který byl změněn na park, ve kterém je jen několik hrobů s náhrobními tabulemi.

54. pl. Kościelny 3 - Barokní stavba s mansardovou střechou, vybudována v r. 1725, bývala evangelická škola (tzv. pajta), v r. 1810 změněna na Teologické gymnázium pro evangelickou mládež, v letech 1850-1872 zde bylo Císařsko-královské evangelické gymnázium, od r. 1904 se zde nacházejí byty.

55. pl. Kościelny 4 - Farní budova evangelicko-augsburské farnosti (fot. 22), biedermayer - pozdněklasicistní sloh. 56. pl. Kościelny 5 - Neogotická budova (fot. 23) z r.1869, dříve Císařsko-královské evangelické gymnázium, od r. 1872 státní gymnázium, od r. 1945 učiliště a od r. 1951 střední odborná škola (strojně-elektrická).

57. pl. Kościelny 6 - eklektická stavba z r. 1865, bývalé Alumneum (internát pro evangelickou mládež), dnes sídlo Evangelicko-augsburské farnosti.

58. ul. Bielska 4 - Soubor pavilónů Slezské nemocnice z let 1888-1892, které vznikly zásluhou pastora dr. T. Haaseho jako evangelická nemocnice, od r. 1903 pod krajskou správou Slezska v Opavě, od r. 1922 řízená Slezským sněmem v Katovicích. Před vchodem roste památný strom - jilm - 22 m vysoký, s obvodem kmene 3,63 m.

59. ul. Wyższa Brama 16 - Bývalý hostinec "U Tří černochů", klasicistní, z r. 1835, arch. Florián Jilg, do výšky dvou dolních podlaží sahají ionské pilastry, název může být odvozen od nečitelného znaku ve štítě.

60. ul. Wyższa Brama 10 - Bývalý hostinec "U Polského krále", klasicistní, z r. 1815 arch. Florián Jilg, od r. 1879 majetek evangelické obce, název je odvozen z pochodu polských vojsk k Vídni v r. 1683.

61. Górny Rynek - Klášter a kaple sester Boromejek. Dřívější palác Callische z poloviny 17 stol., od r. 1876 majetek Boromejek. Klasicistní stavba s neobarokním portálem a reliéfním tympanonem. Na nádvoří (vchod od ul. Wyższa Brama) kaple z 1878 r. s neorenesanční výzdobou, s obrazy od Heinische a zajímavými vitrážemi.

62. ul. Garncarska - Budova soudu z r. 1905 a věznice s vyšetřovací vazbou.

63. Górny Rynek - Socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol., pravděpodobně dílo Antonína Stanettiho.

64. Górny Rynek 1 - Bývalý hostinec "U Zlatého vola" z r. 1800, který byl postaven na místě příkopu. V 19. stol. se v něm ubytovávali obchodníci s dobytkem, který hnali z Haliče do Vídně. Přestavěn v r. 1874 a 1936, byl sídlem mnoha sdružení a institucí, mj. Lidové čítárny.

65. ul. J. Kochanowskiego 7 - Budova dřívější Hlavní školy (katolické gymnázium), klasicistní, podle návrhu Ignáce Chambreze de Ryvos z r. 1802, přestavěna v r. 1860 (dobudováno jedno patro), latinský nápis na tabuli v portálu hlásá: "Pro vědy vznešená nezvyklá hojnost Františka II. v době, kdy se k Vídni blížil Gall, zvětšila velkomyslná štědrost knížete těšínského Alberta. 1802".

66. ul. J. Kochanowskiego 14 - Budova konviktu Cselestinum. Konvikt byl založen baronem Karlem Cselestou v r. 1796. Zpočátku se nacházel na ul. Głęboka. V r. 1824 byla na ul. Kochanowského postavena nová budova, v klasicistním slohu se sloupovím. Byl to internát pro šlechtickou mládež, která se učila v těšínských školách. Po 1. světové válce byl přejat státní pokladnou, ale nadále fungoval jako internát. Přestal existovat v r. 1939. Dnes sídlo matričního úřadu a Městské policie.

67. pl. ks. J. Londzina 3 - Školní budova z r. 1910 na půdorysu písmene "L", s půlkruhovým rizalitem v centrální části, sídlo mnohých škol mj. německé reálné školy, dnes Ekonomicko-gastronomická škola Matice Těšínska.

68. pl. ks. J. Londzina - Klášter řádu Milosrdných bratří z r. 1697 fundace Adama Borka podle projektu M. Kleina. Dostavba v letech 1788, 1888 a 1912. U kláštera se nacházela lékárna a nemocnice pro nemocné různých vyznání a národností bez ohledu na jejich majetkové poměry. Dnes se zde bratři starají o staré a nemocné lidi.

69. pl. ks. J. Londzina - Kostel Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie z let 1697-1714 z fundace A. Borka podle projektu M. Kleina. Má velice zajímavou řezbářskou výzdobu interiéru. S klášterem tvoří čtyřúhelník.

70. ul. Michejdy - Kostel sv. Trojce z fundace kněžny Kateřiny Sidonie a těšínské evangelické šlechty. Nejdříve dřevěný, od r. 1594 zděný. Opraven v r. 1864. Na věži se nachází zvon z r. 1641 s orlicí a erbem Těšína z fundace kněžny Alžběty Lukrécie. Na hřbitově u kostela byly pohřbeny oběti moru z 16. stol. a významní obyvatelé Těšína, mj. Leopold Šeršník (1747-1814) bibliofil a učenec, zakladatel těšínského muzea. Ke konci 19. stol. byl hřbitov změněn na park.

71. ul. J. Michejdy 1 - Budova základní školy nižšího stupně, s bohatou architektonickou výzdobou z r. 1906. Uprostřed tělocvična dr. Hassewicze - velkého filantropa.

72. ul. J. Michejdy 20 - Budova dávné střelnice z počátku 19. stol., která patřila Těšínskému střeleckému sdružení zřízenému exjezuitou Leopoldem Šeršníkem v r. 1795. Je v klasicistním slohu, stojí na místě kostela a kláštera františkánů, který zde existoval v letech 1470-1545.

73. ul. Mennicza 46 - dům Bludovských - budova vznikla na základech knížecí mincovny, kterou založil Měšek I. Těšínská knížata měla právo razit své mince od 13. stol. až do vymření dynastie v r. 1655 (s výjimkou období od r. 1438 do r. 1559). Úplně přestavěna, s neorokokovou výzdobou, od přel. 17. a 18. stol. byla majetkem barona Bludowského. Nově zrekonstruována a s moderní dostavbou od r. 1999 je sídlem Książnicy Cieszyńskiej - vědecké knihovny, která má ve svých sbírkách nejcennější na Slezsku rukopisy, tisky a prvotisky.

74. pl. Teatralny 1 - Budova Divadla A. Mickiewicze. - Od konce 13. stol. až do r. 1789 se na tomto místě nacházel farní kostel, který shořel v 1789 r. a na jeho místě vznikla kasárna. Budova divadla (r. 1910) je dílem slavných evropských architektů Fellnera a Helmera z Vídně. Je ve stylu vídeňské secese, s otáčivým jevištěm, s místem pro orchestr, s třípodlažním hledištěm pro 630 diváků. Po válce přejmenováno na Divadlo A. Mickiewicze.

75. Stary Targ 2 - Měšťanský dům, eklektický. Zde se původně nacházel pivovar z r. 1547, poté zde bylo sídlo soudu a ke konci 19. stol. požární zbrojnice.

76. Stary Targ 4 - Měšťanský dům, původně s podloubím, středověký, dnes s eklektickou přestavbou, která vznikla v r. 1888 jako sídlo katolického kulturního spolku "Spolek blah. Jana Sarkandra pro polský lid na Těšínsku", který byl založen v r. 1873 knězem Ignacem Świeżym. Zde se nacházela restaurace Kofina, ve které se konala 31. října 1918 porada 60 účastníků vojenského převratu vedeného poručíkem Jerzym Szczurkem.

77. Stary Targ - Socha Madony s dítětem z 2. pol. 14. stol., z dílny pražského mistra Petra Parléře. Patří k ojedinělým kamenným gotickým figurálním sochám, které se zachovaly na území dávného Těšínského knížectví. Originál se nachází v Muzeu Těšínského Slezska.

78. ul. Bóżnicza - v této ulici se nacházela v 19. stol. synagoga, která byla spálena fašisty v r. 1939. V r. 1989 na této ulici vznikla modlitebna církve Elim.

79. ul. Mennicza 4 - Renesanční dům přestavěn v 17. a 19 stol., s podloubím, původně zde byla poštovní zastávka postiliónové linky z Nisy do Žiliny.

80. Rynek - dnešní náměstí vzniklo ke konci 15. stol. V r. 1496 těšínský kníže Kazimír II. prodal městu dva domy, které byly určeny pro novou městskou radnici. Pod renesančními budovami se dochovaly staré sklepy z období před požárem. Po požáru v r. 1552, který zničil větší část původní, dřevěné zástavby města, vznikla renesanční, dřevěno-zděná zástavba s podloubím, která se částečně dochovala ve východní a západní části náměstí. Po požáru v r. 1789 dochází k další přestavbě budov a to v barokně-klasicistním slohu a v západní části je podloubí zazděno. Do dnešní doby se dochovalo typické prostorové uspořádání se širokou síni často s výzdobou, valenou klenbou s lunetami, kamenným portálem a trámovým stropem. Ve 2. pol. 19. stol. a na začátku 20. stol. jen některé domy byly podrobeny částečné nebo celkové modernizaci. Uprostřed náměstí se nachází studna se sochou sv. Floriána z r. 1777 od Václava Donaya ze Skočova. Studna je pozůstatkem po bývalém městském vodovodu z 16. stol., který přiváděl vodu z Malého Javorového.

81. Rynek 10/ul. Mennicza 1 - eklektická budova z r. 1859, bývalé sídlo Městské spořitelny (pozdější Komunální spořitelna), založené starostou dr. L. Kluckým a Spořitelní a záložní společnosti.

82. Rynek 12 - dům v eklektickém slohu postaven díky úsilí Sdružení národní dům jako "Národní dům" na místě původního hostince Františka Schreinzera. Slavnostní otevření se konalo v r. 1901. Byl sídlem většiny polských organizací, knihovny, Lidové čítárny, tiskárny a také Národní rady Těšínského knížectví. Dnes je tady Těšínské kulturní středisko "Národní dům".

83. Rynek 13 - Secesní dům z r. 1910, sídlo pošty. V 18. stol. se tady nacházel kostel a klášter Alžbětinek.

84. Rynek 18 - Dům byl přestavěn v 18. stol. jezuitským řádem, v prvním poschodí se nachází místnost s polychromií. Po požáru v r. 1779 byly konstrukce domů s podloubím poškozené, a proto v této části náměstí byla podloubí zazděná. Průčelí je v klasicistním slohu a na boční elevaci se dochovala barokní dekorace. V 80. letech 20. stol. byla provedena rekonstrukce podloubí.

85. Rynek 19 - s renesančně-barokním nádvořím. Původně se zde nacházely 2 renesanční budovy, jednopatrové, s podloubím. Renesanční charakter si dochovala pravá část dnes spojeného domu, se širokou síní a křížovou klenbou, dekoračními klenebními žebry a svorníky. Na patře se dochovaly také tři kamenné portály. Po požáru v r. 1789 došlo ke spojení obou domů, podloubí bylo zazděno a také částečně byla vybourána rohová osa budovy, která překážela při rozšíření ulice směřující k městské bráně. Oba domy byly spojené společným průčelím. V prvním patře se nacházelo soukromé muzeum (kolekce zbraní, uměleckého řemesla, knih, nábytku a obrazů) rodiny Konczakowských, majitelů domů.

86. Rynek 20 - Hotel "U Hnědého jelena" postaven v r. 1912 podle návrhu vídeňského architekta Kohlera, s venkovní a interiérovou výzdobou ve stylu vídeňského neobaroka. Původně se zde nacházely dva domy s podloubím. Už v 18. stol se zde nacházel hostinec. Bydleli v něm mj. signatáři těšínského míru, vůdci Bavorské konfederace, kníže Józef Poniatowski, rakouští císaři Josef II. a František Josef I. a ruský car Alexander.

87. ul. L. Szersznika 3 - Budova starého katolického gymnázia z počátku 18. stol., s řeckým nápisem v kartuši (léčebna duší), od r. 1802 knihovna a první muzeum pro veřejnost založené exjezuitou Leopoldem Šeršníkem (nejstarší muzeum ve střední Evropě).

88. ul. L. Szersznika 5 - Kostel sv. Kříže, pozdně barokní, z r. 1707 jako klášterní kostel jezuitů, vznikl přestavbou knížecí kaple z r. 1648, přestavěn po požáru z r. 1789 podle návrhu ks. Leopolda Šeršníka, od r. 1773 gymnazijní kostel. V průčelí se nacházejí postavy sv. Josefa s dítětem a sv. Františka.

89. ul. T. Regera 6 - původně palác hr. Jana Larische, dnes sídlo Muzea Těšínského Slezska. Byl postaven po požáru v r. 1789 na místě dvou menších měšťanských domů. Průčelí - od ul. Regera je v barokně-klasicistním slohu. Boční fasáda částečně stojí na hradbách. V zadním křídle, které vzniklo ve 40. letech 19. stol. se nachází stáj, která má půdorys kruhu a dosahuje výšky dvou pater; kopule s lunetami je podepřená na centrálním sloupu. Ve stáji je dnes stylová kavárna. Na místě příkopu se nachází sklepní sál a nad ním palácová záhrada - Park Pokoju.(fot 30.) V paláci sídlí Muzeum Těšínského Slezska.

90. ul. Nowe Miasto 12 - Barokní dům ze 17. stol. s historickým zadním křídlem s arkádami .

91. ul. Nowe Miasto 27 - třípodlažní budova s rustikovaným portálem, ze 17. stol. na starším přízemí, průčelí zdobené secesní štukovou výzdobou ve tvaru jírovce.

92. ul. Śrutarska 39 - klasicistní dům poblíž městských hradeb, z 18. stol., obnoven v r. 1810, původně městský pivovar. V průčelí se nachází erb města a památný latinský nápis: "Pod protektorátem císaře Františka a podpoře Alberta knížete těšínského vybudováno na základě usnesení Rady a pomoci starosty tento pivovar ke štěstí obyvatel".

93. ul. Trzech Braci - Studna Tří bratří navazuje na legendu o založení města v r. 810. Ve 14. stol. patřila dominikánům, do 19. stol. vodu ze studny čerpal městský pivovar ze Śrutarské ul. V r. 1868 byla opatřena litinovým altánkem a tabulí s textem legendy o vzniku Těšína v latinském, polském a německém jazyce. Po r. 1945 na místě tabule s německým nápisem byl umístěn reliéf Jana Raszky představující setkání tří bratří Bolka, Leška a Češka u pramene.
94. ul. Sejmowa 3 - bývalý Zemský sněm - (původně na zámku) zemský soud vznikl na konci 15. stol. V této budově se od poloviny 16. stol. rozhodovalo o šlechtických sporech. V r. 1779 zde byl podepsán tzv. "těšínský mír", který ukončil bavorsko-rakouskou válku o nástupnická práva. Budova byla obnovena po požáru v r. 1789.

95. pl. Dominikański 2 - Budova bývalého Generálního vikariátu biskupství vratislavského pro rakouské Slezsko (1770-1925), neobarokní, na místě bývalého dominikánského kláštera přestavěného z iniciativy vikáře Karola Findińského, projektován v r. 1894 arch. Albínem Prokopem. Dnes fara u kostela sv. Maří Magdaleny.

96. pl. Dominikański 4 - dům v eklektickém slohu z r. 1861, bývalé sídlo německého Učitelského ústavu, později polského Ženského učitelského ústavu (1921 - 1935) a od r. 1948 Průmyslová škola stavební.

97. pl. Dominikański - farní kostel sv. Maří Magdaleny, raně gotický, postaven z fundace manželky Vladislava Opolského Eufémie v r. 1289 jako část dominikánského kláštera, původně také nekropole těšínských Piastovců, dodnes se dochovala gotická tumba knížete Přemyslava I Nošaka (významný těšínský kníže), obnoven po požáru města v r. 1789 podle projektu K. Jacobi d’Eckolm a J. Drachnyho. Několikrát přestavěn, má půdorys kříže s prodlouženým presbytářem, interiér je pozdně barokní, gotické portály, patky, maswerky. Barokní kaple sv. Kříže z fundace Jana Bedřicha Larische z r. 1660, kaple Panny Marie Pomocné (Těšínské), kaple sv. Melchiora Grodeckého.

98. ul. Ratuszowa 1 - Součástí radnice je bývalý divadelní a plesový sál, klasicistní, z 18. stol., přestavba z r. 1816 arch. Florián Jilg, přestavba po požáru v r. 1848 podle návrhů Josefa Kornhäusla a Ondřeje Kmenta, dnes kino.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Turistická trasa
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 18.05.2004 v 12:12 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA